menu

NÁRODNÍ PARKY CHORVATSKA

V Chorvatsku se nachází osm národních parků. Mají celkovou rozlohu 994 km², což zabírá 1,8% rozlohy Chorvatska. Největší z nich je Národní park Plitvická jezera (295 km²). Nejstaršími jsou Národní parky Plitvická jezera a Paklenica, které byly vyhlášeny v roce 1949.

 

Plitvická jezera

Plitvická jezera (chorvatsky Plitvička jezera) jsou nejznámější národní park v Licko-senjské župě v Chorvatsku. Nachází se na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masívy Velká a Malá Kapela a Pleševica mezi městy Karlovac a Zadar v blízkosti hranice s Bosnou a Hercegovinou. Krasová jezera jsou terasovitě rozložena a spojena průtoky. Nachází se zde 140 vodopádů, 20 jeskyň a zřídel. Rozloha parku je 29 482 ha. Lesy jsou bukové, jedlové, smrkové a tisové. Žijí zde medvědi, lišky, srny a divoká prasata.

Označení Plitvická jezera bylo poprvé použito v roce 1777 knězem Dominikem Vukasovičem. 8. dubna 1949 byl založen národní park na ochranu unikátní kaskády (převýšení 156 m) a v r. 1979 byl zařazen do Světového dědictví UNESCO. Do roku 1958 byl pro turisty nedostupný. Poté byl park zpřístupněn turistům. Na jaře 1991 se území parku stalo místem velikonoční krvavé bitvy, prvního vojenského konfliktu, který si vyžádal oběti v rámci Jugoslávské občanské války. Dodnes (2006) se na některých místech nacházejí miny.

Park navštěvuje ročně 200 000 turistů. Vstup do národního parku je placený [1], turistické stezky a mosty vedou po obou stranách kaňonu i pod vodopády. K nejvýše položenému jezeru (Proščansko jezero) jezdí kyvadlová doprava, jejíž použití je v rámci zaplaceného vstupu zdarma a na jednotlivých zastávkách lze nastupovat i vystupovat libovolně. Přes jezero Kozjak jezdí pravidelně parníček.V parku je 16 větších a několik malých jezer, která se dělí na dvě skupiny (Horní a Dolní).

Celková rozloha jezer je 217 ha. Celkem se nacházejí na 5 řekách. Park leží ve vápencové proláklině, která vznikla mimo jiné i erozí travertinových bloků. Ke vzniku teras přispívají unikátní bakterie žijící v mechu a trávě. Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou. Barva jezer se neustále mění od azurové po tmavě modrou v závislosti na množství minerálů a organismů ve vodě.

 

 

Paklenica

Paklenica je krasový říční kaňon a zároveň národní park v Chorvatsku. Nachází se nad městem Starigrad, v severní Dalmácii, v jižní části pohoří Velebit nedaleko Zadaru. V národním parku se nachází dva kaňony Malá a Velká Paklenica. Kaňon Malé Paklenice je vyschlý bez vodního toku. Poblíž vstupu do kaňonu Velké Paklenice se nachází komplex štol sloužících jako úkryt pro Josipa Broze Tita během roztržky mezi Sovětským svazem a Jugoslávií na přelomu čtyřicátých a padesátých let dvacátého století.


Nejlepším výchozím bodem je Stari Grad-Paklenica, 45 km od Zadaru. Zde také najdete kancelář národního parku. Leží 2 km od vstupu do národního parku v obci Marasoviči, kde je za recepcí parkoviště. Horolezci zde získávají přesné popisy lezeckých cest.

V kaňonu Velké Paklenice se nachází Anića Kuk, nejvyšší chorvatská skála vysoká 712 m. V jejím okolí se nachází množství horolezeckých terénů přístupných po celý rok.

Manita peć je zajímavá jeskyně v severní části kaňonu.

Vaganski vrh, nejvyšší hora pohoří Velebit, vysoký 1757 m a Svatá hora vysoká 1753 m se nacházejí poblíž vnějších hranic národního parku. Z jejich vrcholů jsou vynikající výhledy na celou jižní část Velebit.

 

 

Národní park Krka

Krka je národní park v Chorvatsku vyhlášený roku 1985 a pojmenovaný po řece Krka. Park se nachází v centrální části Dalmácie, v Šibensko-kninské župě nedaleko okresního města Šibenik. Národní park Krka je známý především svými četnými vodopády a různobarevnými jezírky. Rozloha národního parku je 109 km². Jako nejkrásnější bývá označován úsek u kaskád Skradinski buk. Vstup do tohoto národního parku je placený.

Hlavní pozoruhodností národního parku Krka je soustava vodních kaskád:

Národní park Krka patří k jihu Evropy a jako takový, vzhledem ke svému zvláštnímu postavení a mozaice různých typů přírody, je charakteristický mimořádně bohatou a pestrou flórou a faunou. Na jeho území bylo zjištěno na 860 druhů a poddruhů rostlin.

V řece Krka žije 18 druhů ryb, z nichž deset je endemických. Příkladem jsou pstruh a dalmatským barbelgudgeon.

 

 

Kornati

Kornati je souostroví v Jaderském moři při pobřeží Chorvatska, jemuž také patří. Nachází v severní Dalmácii mezi městy Zadar a Šibenik. Název Kornati pochází od starých mořeplavců a to od slova corona (koruna).

Na ostrovech byl v roce 1980 zřízen Národní park Kornati. Park se rozkládá na 218 km² a nachází se v něm na 89 ostrovů. Největším a hlavním ostrovem je Kornat s plochou téměř 33 km². Ostrov není trvale osídlen, jsou zde pouze malá sídla, která slouží pro přechodný pobyt obyvatel, kteří zde chovají ovce a pěstují olivy. Nachází se zde i několik nudistických pláží. Jelikož na ostrovech není pitná voda, je nutné ji dovážet z pobřeží. Elektřina je vyráběna agregáty.

Na ostrovech platí velmi přísná pravidla omezující pohyb jak lodí, tak i chodců. Není zde dovoleno rozdělávání ohně, sběr jakýchkoliv kamenů, mušlí, platí zde zákaz rekreačního rybolovu. Každá loď si před vplutím do parku musí pořídit vstupní kartu podle délky lodi. Na ostrově Piškera je vystavěna Marina ACI.

 

Národní park Mljet

Národní park Mljet je národní park v Chorvatsku na severozápadě ostrova Mljet. Má rozlohu 5375 ha včetně okolního moře. Byl vyhlášen 12. listopadu 1960. Na jeho území se nacházejí dvě jezera, které jsou úzkými úžinami spojené s Jaderským mořem, takže jejich voda je slaná. Úžinami pak voda střídavě proudí v závislosti na to, zdali je příliv nebo odliv. Voda v obou jezerech je až o 4 stupně teplejší než voda v okolním moři. Velké jezero má rozlohu 45 ha a dosahuje hloubky 46 m a Malé jezero má rozlohu 24 ha a dosahuje hloubky 29 m. Na Velkém jezeře se rozprostírá malý ostrůvek Sveta Marija, na kterém byl v 12. století postavený klášter benediktinů.